Úplně první příspěvek na tomto blogu bych věnoval spíše obecnějším informacím. Ať máte přehled o tom, proč jsme se rozhodli našemu psovi založit blog. V první řadě nás to baví. Psát, vymýšlet články a fotit. Taky jsme zjistili, že Jack je neuvěřitelně fotogenický. Fotografií máme stovky a trochu nás mrzí, že jsou zatím jen dalším obsazeným místem na disku. Toho chceme využít, proto se můžete těšit na spoustu článků, které budou obsahovat fotek spousty. A chceme to pak rozvíjet i dál. Uvidíme, jak se to chytne a jak nás to bude bavit. A teď k tomu nejdůležitějšímu - k Jackovi.
Jack (celým jménem Whiskey Jack) u nás není od svého narození. Nějakým způsobem se z něj jednoho dne stal útuláček. A cesta k tomu, aby se z něj stal náš pes, taky nebyla úplně jednoduchá. Je fakt, že jsme si ho oblíbili během několika vteřin. Na stránkách útulku Dětmarovice vystupoval pod jménem Grey a jeho popis byl všeříkající. Povaha: umazlená. Po prvním hovoru nás ale sranda přešla, protože na pejska už čekali dva jiní zájemci. Navrch k tomu si pro něj ale měl přijet jeho původní majitel. Proti tomu jsme nemohli nic dělat. Paní v telefonu v nás asi ale nechtěla uhasit všechnu naději, tak aspoň řekla, že i přes takový zájem někdy pejsek v útulku stejně zůstane.
Grey měl tedy podle všeho budoucnost zařízenou i bez nás. My jsme mezi tím projezdili nějaký ten útulek, podívali se na pár pejsků a rozhodovali se dále. V záchranné stanici Odry měli jedno neposedné štěňátko, které se k nám po příjezdu moc nemělo. Po pamlskovém spřátelení se bariéry prolomily a bylo to jasné. Štěňátko si vezmeme. Domluvili jsme se na tom, že se ještě zkontaktujeme a pro pejska si přijedeme za pár dní (za tři dny). Jenže když jsme se chtěli zeptat, zda-li je vše připraveno a jestli můžeme přijet (Odry nemáme jen tak kousek, že bychom tam jeli naslepo), nikdo nám nezvedal telefon a pak už byl dokonce i vypnutý. Štěňátko bylo asi dáno někomu jinému a místo toho, aby nám to někdo slušně oznámil, radši přerušil komunikaci úplně. Milé.
Jenže tohle všechno bylo vlastně štěstí v neštěstí. Po pár dnech jsme se znovu dívali na stránky útulku Dětmarovice a světe div se, umazlený Grey tam byl pořád! Po jednom hovoru jsme zjistili, že bývalý páníček si ho nakonec nevyzvedne (kdo ví, z jakých důvodů, ale díky za to), a další dva zájemci jakbysmet. Ona ta věta, že i takový zájem může opadnout, asi nebyla úplně od věci. Během deseti minut bylo vše připraveno, auto nastartováno a vyrazili jsme směr útulek Dětmarovice. Tam jsme rozdali pamlsky všem možným hafanům, seznámili se s Greyem (naposledy, co mu takhle někdo řekl) a bylo to jasné. Sepsaly se papíry a pak už šel Jack hezky s námi domů.
Takhle bych asi shrnul naše dobrodružství. Nebylo to úplně jednoduché, ale nakonec máme doma přesně toho pejska, na kterého jsme koukali jako na prvního. V době, kdy jsme si ho vzali, mu byl přibližně jeden rok. Je to kříženec něčeho s něčím a nejspíš se už vůbec nijak vzhledově nezmění. Uvidíme, kolik se tento blog najde čtenářů a jak se vám tu bude líbit. Nám jde hlavně o to, aby Jack dostal více prostoru a mohl se plně projevit (i jinak, než vyhrabáváním kořínků na zahradě). :))
Ahoj Jacku, tomu se zkrátka říká osud dostat se do těch správných rukou :) A navíc k takovým sympatickým čtenářům! Těším se na tvé další fotky, pejsky miluji, ale ty naše dvě fenky rozhodně nejsou fotogenické, jedna vypadá vždy jako Critters a ta druhá je takový rodeo, že se nezastaví a vždycky se rozmaže :) Pac a pusu!
OdpovědětVymazatPS: ještě že tě přejmenovali, kdo by se chtěl jmenovat jako ten z 50 shades :D
Vidíš, ta spojistost s 50 shades nám vůbec nedošla! :-D Asi je to tím, že se tak jmenoval před rokem a to ten boom byl daleko menší.
VymazatA s focením pejsků to nevzdávej, mám mnohem více fotek, kde se Jack tváří šíleně anebo je napůl rozmazaný. :-D
super nápad! myslím, že na nedostatek čtenářů si Jack rozhodně nebude stěžovat :-) a přesně, jak se někdy říká, že všechno zlé je k něčemu dobré, tak tady je další potvrzení :-)
OdpovědětVymazatvážně nechápu, jak mu někdo mohl dát jméno Grey. tím spíš, kvůli čemu je teď tohle jméno tak proslavené. Jack se k němu hodí naprosto perfektně. a Whiskey Jack je hrozně originální :D jak jste na to přišli? :-)
moc se mi líbí ta fotka úplně napravo v záhlaví blogu. nevím proč, ale už od mala miluju fotky psů, kteří takhle sedí zády k objektivu a sledují krajinu :-) vážně skvělé! jen tak dál ;-)
Právě jsme si všimli, že půlka našich čtenářů chodí hlavně za Jackem. :-D
VymazatWhiskeyJack je postava ze série Malazská kniha padlýc od S. Eriksona. Jedna z našich oblíbených, takže to má po něm. :-)
A děkujeme. :-)
Je od Vás úžasné, že jste si vzali pejska z útulku, kéž by takových lidí bylo více!
OdpovědětVymazatPS: voríšci jsou nejlepší :-)
Je od Vás úžasné, že jste si vzali pejska z útulku, kéž by takových lidí bylo více!
OdpovědětVymazatPS: voríšci jsou nejlepší :-)
Jack je strašně krásný pes a mně se vaše fotky s ním vždycky moc líbí! :) Je fakt úžasné, že je tak fotogenický. To ten náš se normálně nerad fotí, vždycky přede mnou zdrhá nebo uhýbá pryč, když ho chci vyfotit. :D A je vážně skvělé, že jste si k sobě takhle našli cestu. :)
OdpovědětVymazatJe mi jasný, že Gray kvůli barvě, ale momentálně to vážně působí jako nějaký skalní fanoušedk 50 shades a to nechceš :D je to krasavec, to s vámi souhlasím. A rozhodně je i sympaťák. My máme doma půlroční rotvajlerku, ale je děsně divoká a focení moc nepřipadá v úvahu, protože by ten foťák ráda snědla. Závidím vám, že je takový menší, ale přitom vypadá víceméně jako velký pes - abych se do toho nezamotala - připadá mi jako štěně psa, který má ještě vyrůst do většího - ne takoví ti malí raťafáci, což je super, protože mám ráda velké psy a štěňata jsou hezká :)
OdpovědětVymazat